Přední česká mezzosopranistka Andrea Kalivodová se narodila v Kroměříži (1977). Svoje dětství a mládí ovšem prožila v Brně, kde absolvovala konzervatoř (u prof. Jarmily Janíčkové) a zaznamenala svoje první výrazné pěvecké úspěchy - stala se například absolutní vítězkou celostátní soutěže českých konzervatoří v Pardubicích v pěveckém oboru (1998). Dále pokračovala ve studiu na Hudební akademii múzických umění v Praze (prof. Naděžda Kniplová).

Při studiu se pravidelně zúčastňovala mezinárodních mistrovských kurzů, vždy u špičkových pedagogů a uměleckých osobností (Ralf Düring, Franz Lukasowski, Alexe Gall, Eva Blahová, Fabio Luissi, Otto Schenk a dalších). Nakonec se rozhodla pro nabízenou stáž na Universität für Musik und Darstellende Kunst Wien a strávila rok ve Vídni. Pěvecké i zahraniční studium vedlo mladou umělkyni k pěveckým soutěžím, často se stala jejich laureátkou. Velký úspěch zaznamenala například v roce 2001 v Londýně, kde získala jako mladý talent první cenu nadace Emy Destinové na mezinárodní pěvecké soutěži The Anglo-Czechoslovak Trust a byla pozvána na koncert mladých nadějných pěvců přímo do londýnské Covent Garden, kde debutovala s velkým úspěchem. Stala se rovněž semifinalistkou Belvedere International Singing Competition ve Vídni. Z českých soutěží se zúčastnila například mezinárodní pěvecké soutěže v Českých Budějovicích, kde v květnu 2000 zvítězila v kategorii A, v roce 2003 se potom stala držitelkou třetí ceny mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech v písňovém oboru, následovala i mnohá další ocenění.

Již v dobách svých studií začala hostovat a spolupracovat s našimi předními operními divadelními scénami. V roce 2001 stála poprvé na prknech Státní opery Praha v projektu Bušení do železné opony (soubor dvou oper Vladimíra Wimmera). V roce 2002 debutovala na prknech ostravského Národního divadla v roli Končakovny v opeře Knjaz Igor. Na podzim téhož roku pak absolvovala s produkcí Opera Praha velké turné s operou Xerxes. Pro tuto operu nastudovala roli Amástrys, se kterou pak s velkým úspěchem navštívila také Německo, Švýcarsko, Francii a Lucembursko.

V prosinci 2003 vystupovala se sólistou Metropolitní opery v New Yorku Leo Nuccim na koncertu na Žofíně. V červnu 2004 potom s úspěchem vystoupila na galakoncertě ke vstupu České republiky do EU ve velkém sále vídeňského Konzerthausu. Pravidelně koncertovala a koncertuje takřka v celé Evropě, několikrát také navštívila Japonsko, Koreu a USA. V roce 2005 se též zúčastnila evropského turné hvězd k 60. výročí konce druhé světové války - navštívila reprezentativní Bozarský palác v Bruselu či Kremelský koncertní palác v Moskvě. Andrea Kalivodová se zúčastňuje pravidelně také v České republice významných společenských událostí, kde zpívá jedinečné operní árie. V jejím exkluzivním podání se tak opera dostává i mimo operní scénu a nachází si své nadšené posluchače i mezi účastníky těchto výjimečných akcí (např. Ples v Opeře v Brně, Ples na Žofíně, Ples na Pražském hradě).

Za svou dosavadní pěveckou kariéru se Andrea Kalivodová setkala s řadou předních českých i světových dirigentů (František Preisler, Leoš Svárovský, Jan Chalupecký, Vladimír Válek, Petr Vronský, Hilary Griffiths, Fabio Luisi, Enrico Dovico, John Keenan, Heiko Mathias Förster, Kaspar Zehnder a další), se kterými vždy s radostí spolupracovala.

Od roku 2002 vystupuje ve Státní opeře Praha a od roku 2003 zde působí jako sólistka (nyní Národní divadlo Praha). Zatím poslední rolí, kterou na své domovské scéně Andrea Kalivodová nastudovala, je poetická Dulcinea (režie Jiří Nekvasil, dirigent Heiko Mathias Förster). V dubnu 2008 se představila v roli Carmen v monumentálním provedení této slavné opery G. Bizeta v O2 Aréně v Praze. V tomto jedinečném nastudování Carmen vystoupila i v dalších městech Evropy (například v Budapešti, Mannheimu, Freiburgu). Jako Carmen se Andrea Kalivodová představila také téměř na všech českých operních scénách, vedle Státní opery a Národního divadla v Praze zpívala Carmen také v Brně, Ostravě, Liberci a Ústí nad Labem.

V červenci 2009 vystupovala na otáčivém jevišti v Českém Krumlově v opeře Rusalka v roli Ježibaby. Inscenace vznikla pod režijním vedením Josefa Průdka, taktovky se ujal dirigent Metropolitní opery New York John Keenan. Andrea Kalivodová se také věnuje písňové tvorbě, v současné době vystupuje v pořadu Alma Mahler, její život a písně společně s klavíristkou Kristinou Kasíkovou a Valérií Zawadskou, která čte z autobiografie Almy Mahler. Andrea Kalivodová zavítala i do světa operety. V Hudebním divadle v Karlíně hostuje v nejslavnější operetě Oskara Nedbala, Polské krvi, v roli operní subrety Wandy. V rámci své koncertní činnosti absolvuje Andrea Kalivodová vystoupení po celé Evropě, Americe, Japonsku a dalších zemích.

Na sklonku roku 2011 byl vydán debutový kompaktní disk Andrey Kalivodové Cestami lásky, který je LIVE záznamem jejího úspěšného koncertu na festivalu Hudba tisíců Mahler Jihlava 2011. Andrea Kalivodová si pro něj vybrala českou písńovou tvorbu. Z klasických a velmi známých titulů je zde cyklus Antonína Dvořáka Cigánské melodie, který obsahuje i jednu z nejpopulárnějších písní Když mne stará matka. Další písně jsou již tvorbou dvacátého století – většina z nich vychází z folklorních inspirací. Vedle výběru z písní Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka Andrea Kalivodová nazpívala niterný milostný cyklus Petra Ebena Písně nejtajnější a zejména dvě skladby, které patří spíše k raritám – baladu Jana Kunce Stála kačenka u Dunaja a Ostrčilovu baladu Osiřelo dítě.

Andrea Kalivodová je častým hostem médií, vystupuje v televizi, v rozhlase a tyto své aktivity vždy spojuje s šířením dobrého jména opery. Rovněž se intenzivně zapojuje i do charitativních projektů, k nejvýznamnějším patří její podpora IKEMU – pacientů s plicní arteriální hypertenzí a sdružení CEREBRUM, které pomáhá lidem po poranění mozku.